Kašli na Crushe, sbal Philip Morrise

23. května 2018 v 15:28 | Scarlett |  Ze života
Ahoj!
Povím vám jeden starší příběh… Miluju Halloween! V Česku se bohužel neslaví tak, jako v Americe, ale stejně tu na konci října najdete hromadu akcí a večírků s halloweenskou tématikou. Všichni se nacpou do kostýmů a jdou se opít, jak krásně to zní…

Náš oblíbený univerzitní klub, který je známý pořádáním skvělých akcí, nezůstal ani tenhle rok pozadu a pojal Halloween ve velkém. Počet vstupenek byl omezený, pohráli si s výzdobou, čepovalo se pivo od nás z pivovaru (možná jsem se ještě nezmínila, ale pracuju v pivovaru), postavili další bary a dokonce objednali víc DJů a různé tanečníky a světelné show. Měla to být fakt pecka a cela naše grupa jsme se těšili jako malé děti.

Sehnali jsme si sexy a rafinované kostýmy, takže když jsme, jako jeden velký gang, nakráčeli do klubu, oči všech se stočily naším směrem. Co si budeme povídat, byla tam hromada krásných kluků, ale já čekala jen na jednoho. Tenhle Crush se mi líbil už delší dobu a chodil se mnou pít i v době, kdy měl holku. A tady na té párty byl relativně čerstvě single a toho se prostě muselo využít!


Znáte takový to, když se na něco hrozně moc těšíte, plánujete do detailů, připravujete se a najednou se něco strašně moc posere? Tak ten večer, který jsme právě takhle šíleně plánovali a vyhazovali peníze za převleky, se ozvaly moje migrény. Slupla jsem pár prášku, odmítla hromadu drog od Dámičky a šla pít. Dámička je náš strašně super kamarád, který má vždycky drogy. Jdeme třeba jenom na žvárko a on se otočí a povídá: "Nedáš si emko?" S díky odmítnu, protože drogy neberu, a on jen zavrtí hlavou a řekne svojí typickou větu: "Ty jsi prostě strašná dámička! Hej všichni, že je Scarlett dámička?" Jednou jsem se ho zeptala, co by se mi stalo, kdybych si dala A4 LSD a strašně se mi od té doby směje... Nechápu.

Kde jsem to skončila? Ano, u migrény… Tak migréna mi zkazila celý večer. Pokoušela jsem se ovládat, tančit, ale dunivá hudba a blikající světla moc nepomáhaly. Kim se mnou teda došla k baru a tam jsme se obě zastavily a jen jsme čuměly. O stolek se tam ležérně opíral ten nejkrásnější chlap v místnosti. Byl vysoký, svalnatý, měl trošku delší vlasy, na tváři strniště (místy už lehce prošedivělé a bylo to zatraceně sexy!) a oblečený byl do bílé košile, která mu dokonale zvýrazňovala postavu. No zamilovaly jsme se na první pohled! Při čekání fronty na záchodky jsme zjistily, že jsme na neuvěřitelně přívětivém místě, protože ty holky byly ochotné podělit se s námi o pudr, parfém, žvejku nebo rady, jakou balící hláškou týpka sbalit, přestože nás v životě neviděly. Padly různé návrhy, ale já je všechny zavrhla se slovy: "Kim, ještě chvíli takhle tancuj a on přijde sám!"

Když jsme však vyšly ze záchodků, po frajerovi v košili jako by se slehla zem. Bavily jsme se bez něj a za nějakou dobu jsem s kamarádkou Tetovanou vyrazila na smuteční žvárko před klub. Jen tak tam postáváme, klepeme se zimou, když v tom slyším za zády něčí hlas: "Promiňte, slečno, já jsem vám to musel říct, ale máte nejoriginálnější kostým ze všech, miluju ten film."

Otočím se a čumím do očí hádejte komu… No samozřejmě sexy chlapovi v bílé košili… V průběhu večera za mnou došel víckrát, bavili jsme se a dozvěděla jsem se, že je na akci pracovně. Samozřejmě nemohl odolat a s nějakou tuctovou výmluvou mi věnoval svou vizitku. A teď nejmilejší překvapení večera, týpek pracuje pro Philip Morris…

Ten večer se mi potvrdily dvě známé pravdy.
1. Když se na něco strašně těšíš, vždycky se to posere.
2. Co se má stát, stane se.

Já se připravovala, že uvidím Crushe, ale on se nakonec zdělal jak dobytek, takže jsem s ním večer vůbec nebyla. A Philip Morris? Věděla jsem, že na nemá cenu zkoušet balící hlášky, protože pokud to tak má být, on přijde. A taky že přišel!

A jak to máte vy? Věříte, že to, co se má stát, se taky stane?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama